Mám to snad vepsaný někde v sobě? Když se objeví bezva kluk, kterej mě má rád. Dokonce spolu už pár dní chodíme a já prostě vůbec nevím, jestli s ním chodit chci. Známe se teprve chvíli, možná je to tedy tím, že ho neznám. Jsou prázdniny, chci si užívat, možná je to tedy tím, že se nechci vázat. Nebo prostě zase utíkám od něčeho vážnějšího?
Připadá mi sice moc fajn, ale asi ho nemám ráda natolik, abych s ním chodila. Nechci mu ublížit, ale lhát taky ne... takže, co mám dělat?

PS: Upozornuju, mam hodne spatnou naladu, takze je tenhle clanek zrejme dost sentimentalni!
To se spraví...ale je nahovno ho držet v naději, když víš, že to nikam nepovede...