Wallflower

23. září 2013 v 22:03 | Laura |  Smyšlenky ryze moje
Další den strávený ve velkoměstě zplodil své ovoce. Další foyer (jak mi lingvisti, kteří rádi užíváme cizí termity, říkáme) v šalině, kdy jsem si dovolila slušně se otázat, zda si smím přisednout. Ten pohled: Seš úplně vyndaná, to je snad jasný ne! mluvil za všechno.
K pozitivní náladě přispěly i všechny dnešní přednášky a semináře, kdy nám bylo jasně naznačeno, ať se v Brně ani moc nezabydlujeme, neb příští semestr polovina vyletí ze středověké souborky. Ještě nějaké milé zprávy?
Všem nástrahám velkoměsta jsem dnes vyhlásila válku koupí pepřáku. Když ho mám v kapse, cítím se mnohem bezpečněji. Všichni, kdo trpí stejnou paranoiou, že budou každou chvíli přepadeni, mi určitě rozumí:)
Občas mám pocit, že dny na vysoké škole jsou mnohem delší, než ty na střední. Přitom mám méně hodin, hodně přestávek a v pátek školu nemám vůbec. Mé naděje se tedy upínají ke čtvrtečnímu odpoledni, kdy s kafem, bagetou a knihou sednu do vlaku a rozjedu se zpět do hor a lesů.
Moje momentální kniha je The Perks of Being a Wallflower (Ten, kdo stojí v koutě) od Stephena Chboskyho. Zmiňuju to proto, že mi ta kniha přijde velmi inspirativní, jako už dlouho žádná. Nutí mě přemýšlet o věcech, které by mi dosud na mysl vůbec nepřišly. Jestli nemáte co číst, tak do toho:)
Vaše na-čtvrtek-který-snad-konečně-někdy-přijde-čekající Laura
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | E-mail | Web | 4. listopadu 2013 v 21:35 | Reagovat

Ahoj. Jak jsem si tak pročítala svůj starý blog, narazila jsem na tvůj komentář, a tvůj blog. Jsem docela ráda, protože mě tady snad vše zaujalo. Zajímavý popis osobnosti, ta fotka je prostě dokonalá a články jakoby mi z duše a do duše promlouvaly.

Občas mi přijde, že jsem v dopravním prostředku jediná, která se ptá, zda si může přisednou, občas mi přijde, že si to myslí i ostatní.

Tvá paranoia je skvělá, já se bojím srnek, pepřák by asi nepůsobil.

A dny na vysoké? Rozhodně jsou delší. Já má školu od 9 do 12.15 asi třikrát týdně, ale nevěřila bys kolik může mít minuta sekund... Střední byla boží, aspoň jsem věděla co je za den.

No a nevím jestli víš, tak píšu... Ta tvoje boží kniha je i natočená - i když se určitě nevyrovná knize, občas je zábava srovnat svou představu s filmem.

Upřímně doufám, že budeš dále psát, možná že mě opět začneš číst (ačkoliv je blog nový) a taky že můj komentář nebude nejdelší co tady kdo přidal.

Měj se K.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama